V osmdesátých letech 20.století fungovalo v tehdejším Pionýrském domě za pasáží v Pardubicích několik (2-3) astronomických kroužků.

V roce 198(6-8?) byl na sídlišti Dukla postaven nový "pionýrák", dnes Dům dětí a mládeže Delta. Na horní patro budovy byla vyprojektována astronomická kopule. Tu vyrobili v nedaleké TMSce a jejímu usazování pomocí vrtulníku přihlížely stovky lidí.

Klub vznikl někdy okolo roku 1990 v DDM Delta v Pardubicích jako zájmový útvar pro mládež starší 15 let. Byly to zkrátka takové "pokračovačky" pro ty, kteří už byli příliš velcí na to chodit do "kroužku". Kopule v té době stále zela prázdnotou.

Díky společenským změnám v té době (spojení NDR a NSR) nebylo možné instalovat zamýšlený dalekohled, 15 cm Coudé od Zeisse, západní marka byla tvrdší, než bývala východní deviza. Přesto se podařilo na hvězdárnu dalekohledy opatřit. Byl to Cassegrein 420/5600 mm a "menší" 1800 mm refraktor z dílny pana Drbohlava. V této souvislosti musím zmínit dvě jména: pan B. Ruprecht, vedoucí klubu, který to dal do kupy po technické a organizační stránce a paní Vaněčková, ředitelka přírodovědného oddělení Delty, která to dokázala ukočírovat papírově a finančně. Montáž montáže provedli právě členové klubu, finalizaci pak přímo pan Drbohlav.

Hvězdárna byla slavnostně otevřena na jaře roku 1992.

Zaměření hvězdárny bylo dáno umístěním – městská obloha nedávala příliš šancí pro jemné objekty vzdáleného vesmíru, a proto byly přístroje záměrně dlouhoohniskové, vhodné pro pozorování planet a měsíce, přes den pak k pozorování Slunce projekcí, nebo helioskopickým okulárem.

Pozorování pro veřejnost se konala několikrát týdně. Klubová pozorování se pak týkala zejména kreseb planet Mars a Jupiter, bylo zde pořízeno několik fotografií Měsíce, odpozorováno pár zákrytů hvězd Měsícem a další pozorování. V půli devadesátých let oblohu zdobily komety Hyakutake a Hale-Bopp, v roce 1999 se pak většina členů vydala do Maďarska pozorovat úplné zatmění slunce.

V roce 1990 byl naplánovaný mohutný, 12 dní dlouhý cyklistický "puťák", inspirovaný Ebicyklem J.Grygara. Z této akce bohužel z mnoha důvodů sešlo pár dnů před odjezdem. Další rok už jsme byli skromnější a první pětidenní Jízda vedla pod Orlickými horami a Krkonoši, např. přes Úpici a Rtyni. Jízda na bicyklech se tak stala naší tradiční akcí na počátku července. O několik let později byla prodloužena na 6 dnů. Dnes trasy všech (zatím 17) Jízd vyznačené na mapě ČR tvoří hustou síť čar a ani letití pamětníci si už nejsou jistí, kdy jsme kterou hvězdárnu/ rozhlednu/ pramen/ jeskyni/ atd. navštívili.

Možnost setkání se spřízněnými kolegy z jiných míst, stejně jako možnost porovnávání "jak to dělají jinde", je hlavním přínosem pro všechny zúčastněné. Folklór v podobě slavnostního překračování rovnoběžek a poledníků, stejně jako improvizovaná oslava "objetí rovníku" jsou kořením celé akce.

Ve druhé polovině devadesátých let postupně odcházela část lidí studovat, zejména do Prahy, což se pochopitelně odrazilo na činnosti klubu. Část lidí se už k astronomii nevrátila, část ano, někteří založili rodiny v jiných městech, ba i v cizích zemích. Stavy jsou naštěstí doplňovány dalšími lidmi, kteří do klubu přinášejí nové nápady a pohledy na věc.

V roce 2003 pro vzájemné organizační neshody opouští AKP Deltu a od té doby funguje zcela nezávisle na ní.

V současné době se klub schází 1x měsíčně. Kromě letní Jízdy pořádáme i jarní (květen) a podzimní (září) odpolední vyjížďky. Příležitostně pořádáme společná pozorování zajímavých astronomických úkazů, ovšem pravidelně hatěná počasím. Stále častěji se zabýváme digitální fotografií, pozorováním družic, internetovými zdroji informací, zkrátka tématy, o kterých se nám před dvěma dekádami ani nesnilo.